Evropská levice o Kavkazu
Evropská levice o Kavkazu
(28.8.2008)
Poslanecká skupina GUE/NGL v Evropském parlamentu projednávala v úterý 26. srpna situaci na Kavkaze. Německý poslanec za stranu Die Linke Tobias Pflüger informoval levicové kolegy o nedávných konzultacích k návrhu rezoluce EP k situaci na Kavkaze vyvolané neodpovědným a provokativním útokem gruzínských jednotek a ozbrojenou odpovědí ruských vojsk. Na těchto konzultacích zazněla tak jednostranná protiruská hodnocení, že si začal myslet, že někdo spadl z Marsu...
Podle něj Gruzie zjevně porušila humanitární mezinárodní právo, za co ovšem nesou spoluodpovědnost i ty státy, které Gruzii vyzbrojovaly. Připomněl v této souvislosti článek v americkém New York Times, podle nějž gruzínský prezident Saakašvili po svém interpretoval některé povzbudivé signály z Washingtonu. Jednostranný postoj oficiálních kruhů NATO a unisono i tzv. mainstreamových médií, který ostře odsuzuje jen ruskou stranu, je účelově zmanipulovaný. Svoji nespornou roli zde hraje protiprávní uznání nezávislosti Kosova či dvojí metr k mezinárodnímu právu.
Poslanec za Řeckou KS (KKE) Athanasios Pafilis je toho názoru, že tato válka na Kavkaze byla zadána USA a NATO prostřednictvím Saakašviliho a je spojena se strategickými kalkulacemi USA v tzv. Eurasii, jež souvisejí též s tzv. americkým raketovým štítem v Evropě (radar v ČR a odpalovací základna v Polsku). Genocidu má podle něj na triku gruzínská vláda. Geopolitické záměry USA a NATO směrem k Eurasii by vůbec měly být více v pozornosti evropské levice.
De facto byly nezávislé
Nizozemský poslanec Erik Meijer poukázal na to, že Abcházie a Jižní Osetie požívají faktickou nezávislost na Gruzii již 18 let a zároveň dlouhodobě mají specifické vztahy s Ruskem vzhledem k velkému počtu Rusů, kteří zde žijí. Saakašvili je však chtěl dobýt zpět a přitom až nápadně rychle spěchal do NATO. Uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie je tedy jen potvrzením toho, co zde existovalo de facto. Je nutno objektivně přiznat, že došlo k problémům a chybám nejen na ruské, ale evidentně i na gruzínské straně. Jako levice se nemůžeme ztotožnit se stanoviskem USA a NATO. Nechceme, aby se z tohoto konfliktu vyvinula nová studená válka.
Finský poslanec Esko Seppänen upozornil, že obě strany se obviňují z etnických čistek a genocidy. Jaká je přitom role USA, není zatím zcela jasné. Jasné však je to, že Rusko dnes nechce "bolševickou revoluci", nechce rozšiřovat či anektovat území. Přesto v Polsku a baltských státech došlo k hysterickému záchvatu a obviňování, že Rusko je hrozbou pro sousedy. "Já to však tak nevidím," dodal Fin. Proč se nepodívat pravdě do očí? Vždyť Saakašvili a jeho jednotky stály u zrodu tohoto ozbrojeného konfliktu. Až po gruzínské dělostřelecké palbě proti místnímu obyvatelstvu následovala přeci odveta Ruska. Při hodnocení situace nelze zapomínat ani na Kosovo. Situace je tam z hlediska lidských práv sporná. Došlo k porušení dříve přijatých celoevropských zásad a Kosovo je precedens. Rusko tak jednalo proto, že mu Saakašvili dal k tomu záminku i příležitost.
Postřehy Ransdorfa a Remka
Český poslanec za KSČM Miloslav Ransdorf podrobně rozebral důvody, proč považuje kavkazský problém za složitější než balkánský. Kromě jiného poznamenal, že Saakašvili je nejspíš psychopat. Fakticky zlikvidoval opozici a poslal vojska do Adžárie. Země je hospodářsky téměř zruinována. Víc než milion Gruzínců pracuje v Rusku. Vojenský rozpočet Gruzie dosahuje 15-20 % jejího HDP, což je kolem jedné miliardy dolarů, asi tolik, kolik dává na obranu Izrael. Když začalo ostré pnutí na Kavkaze, gruzínská strana příslib mírového jednání s představiteli těchto území "doplnila" vojenskými údery. Prý by to jinak druhá strana považovala za slabost. Děkuji pěkně za takovou "serióznost" a "mírotvornost". Kdo má potom věřit gruzínské straně? USA vždy zasahují, když shledají, že jejich občané jsou v ohrožení. To je již jedním ze základních principů americké zahraniční politiky. Proč by měli právě Rusové nechat zabíjet své lidi?! Bílému domu a NATO jde zjevně o to, aby Gruzie byla jejich spojencem v "měkkém podbřišku" Asie, z něhož bude Rusko krvácet, jakmile se to Západu zamane. EU v tomto konfliktu znovu selhala. A sám Javier Solana - jeden z vrcholných představitelů EU, který má ruce pošpiněné krví z Kosova, na čas zmizel ze scény. Když se objeví, zřejmě vznikne pro EU i nová rozpočtová položka - finanční a jiná pomoc Gruzii (Saakašvili si již pospíšil s vyčíslením škody v sumě kolem dvou miliard eur).
Vladimír Remek dodal, že pokud je válka pokračováním politiky jinými prostředky, tak tato válka je pokračováním špatné politiky. Nemůžeme však zůstat u jednostranného hodnocení. Konflikt byl připraven nejen v USA a v Gruzii, ale i v Rusku. Jde o jisté soutěžení mezi USA a Ruskem, avšak Moskva jasně prohlásila, že Kavkaz považuje za sféru svého strategického zájmu. EU by tam podle něj neměla vysílat žádné vojáky. Navíc zapomíná se i na to, že Gruzie vyhlásila válečný stav, avšak Rusko tak neučinilo, i když za obvyklých válečných okolností by jeho vojska mohla dobýt Tbilisi a podniknout další kroky. Nikoli bez zajímavosti je též epizoda se šesti vozidly, které ruská armáda zajala u gruzínských vojáků. USA žádají, aby je Rusko vrátilo. Proč jim tak záleží na šesti džípech? Nejspíš proto, že byly kompletně vybaveny speciální technikou (odposlech, navigace apod.).
Agnoletto a Markov to vidí podobně
Italský poslanec za Rifondazione (PRC) Vittorio Agnoletto řekl, že to, co se odehrálo na Kavkaze, bylo možné předvídat již po vyhlášení nezávislosti Kosova. Kosovo bylo vyústěním toho, co chtěl Západ. V kavkazské tragedii hrají však důležitou roli hlavně americké geostrategické zájmy (energie, obrovské zásoby vody na ruské straně či vytvoření příhodného koridoru v této části světa). V tomto smyslu je i podle něj na místě návaznost na radar v ČR a raketovou základnu v Polsku. Destabilizace Kavkazu je výhodná pro USA též jako zdroj napětí mezi Ruskem a EU. Přitom vstupují do hry i známá ideologická klišé americké propagandy jako "nová studená válka" apod. Rusko podle něj zas usiluje o rozšíření své ekonomické a vojenské moci.
Další poslanec za německou Die Linke Helmuth Markov se domnívá, že je nutno se zamýšlet i nad dosud nevyřešeným celosvětovým problémem, kterým jsou aspirace k větší autonomii ze strany silných etnických skupin na národních územích. Není na to zatím schůdné univerzální řešení. Základem však musí být, že žádný z těchto sporů nelze řešit ozbrojeným konfliktem, ale jen mírovou cestou. Geostrategické zájmy rovněž nemohou být důvodem pro konflikt.
Guerreiro ještě ostřejší
Portugalský poslanec Pedro Guerreiro si důvodně myslí, že vojenský konflikt naplánovala Gruzie tak, aby se kryl se začátkem letních OH v Pekingu. A sotva si lze představit, že by to udělala bez souhlasu USA. Zde je i začátek dezinformační kampaně, že vše začalo Rusko. Znovu se ukazuje, že z NATO se stal ofenzivní nástroj expanze v globálním rámci, a proto i souvislost s tzv. protiraketovým štítem v ČR a Polsku je případná. Uznání nezávislosti Kosova je doklad pokrytectví USA a EU. Když má NATO a EU jednotky v Kosovu, proč by je nemohlo mít Rusko v Abcházii a Jižní Osetii? Remilitarizace Evropy je však signál k začátku nové studené války. Cesta k rozumu vede jen přes mezinárodní právo a roli OSN jako základ světového řádu a mírového řešení sporů. Tento názor sdílí i Kyriakos Triantaphylides z kyperské strany AKEL.
Dimitris Papadimoulis z řecké strany Synaspismos považuje přitom za chybu, že EU je příliš roztříštěná, řídí se náhodami a podléhá přáním USA. Rusko se však chová odlišně, má svoji zahraniční politiku. Východiskem pro podobné konflikty musí být mírové řešení. Má za to, že GUE/NGL by k situaci na Kavkaze měla předložit vlastní návrh rezoluce s objektivním rozebráním příčin konfliktu a důrazem na mírové prostředky řešení.
Wurtz shrnul diskusi
Předseda GUE/NGL, francouzský komunista Francis Wurtz, ocenil a shrnul diskusi. Zvýraznil shodu v tom, že je nutno se vyhýbat jednostrannému hodnocení. Bombardování ze strany Gruzie je podle něj barbarské z lidského a neodpovědné z geopolitického hlediska. Jsme pro územní celistvost a neporušitelnost hranic, avšak jako všeobecně platný princip mezinárodního práva. Rovněž tzv. protiraketový štít v Evropě a jeho návaznost na geopolitické záměry USA v jiných částech světa je porušením dohody mezi USA a Ruskem z roku 1990, že obě strany nebudou podnikat kroky k narušení strategické situace v Evropě. Levice by se měla též zamyslet nad prohlášením ruského prezidenta Medveděva v Berlíně, kdy připomněl potřebu globálního řešení situace, včetně otázky rozšiřování NATO a budování protiraketových štítů. Pro nás nemůže platit to, že USA s tím nesouhlasí a že odpískaly spojencům jít od toho. Někteří poslanci GUE/NGL však vzápětí upozornili Wurtze, že by to jiní poslanci v EP prý mohli považovat za nadbíhání Rusku. Všichni se nicméně shodli v tom, že tyto otázky budou předmětem dalších seriózních diskusí v rámci GUE/NGL.
autor: (iva)
zdroj: Haló noviny
(28.8.2008)
Poslanecká skupina GUE/NGL v Evropském parlamentu projednávala v úterý 26. srpna situaci na Kavkaze. Německý poslanec za stranu Die Linke Tobias Pflüger informoval levicové kolegy o nedávných konzultacích k návrhu rezoluce EP k situaci na Kavkaze vyvolané neodpovědným a provokativním útokem gruzínských jednotek a ozbrojenou odpovědí ruských vojsk. Na těchto konzultacích zazněla tak jednostranná protiruská hodnocení, že si začal myslet, že někdo spadl z Marsu...
Podle něj Gruzie zjevně porušila humanitární mezinárodní právo, za co ovšem nesou spoluodpovědnost i ty státy, které Gruzii vyzbrojovaly. Připomněl v této souvislosti článek v americkém New York Times, podle nějž gruzínský prezident Saakašvili po svém interpretoval některé povzbudivé signály z Washingtonu. Jednostranný postoj oficiálních kruhů NATO a unisono i tzv. mainstreamových médií, který ostře odsuzuje jen ruskou stranu, je účelově zmanipulovaný. Svoji nespornou roli zde hraje protiprávní uznání nezávislosti Kosova či dvojí metr k mezinárodnímu právu.
Poslanec za Řeckou KS (KKE) Athanasios Pafilis je toho názoru, že tato válka na Kavkaze byla zadána USA a NATO prostřednictvím Saakašviliho a je spojena se strategickými kalkulacemi USA v tzv. Eurasii, jež souvisejí též s tzv. americkým raketovým štítem v Evropě (radar v ČR a odpalovací základna v Polsku). Genocidu má podle něj na triku gruzínská vláda. Geopolitické záměry USA a NATO směrem k Eurasii by vůbec měly být více v pozornosti evropské levice.
De facto byly nezávislé
Nizozemský poslanec Erik Meijer poukázal na to, že Abcházie a Jižní Osetie požívají faktickou nezávislost na Gruzii již 18 let a zároveň dlouhodobě mají specifické vztahy s Ruskem vzhledem k velkému počtu Rusů, kteří zde žijí. Saakašvili je však chtěl dobýt zpět a přitom až nápadně rychle spěchal do NATO. Uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie je tedy jen potvrzením toho, co zde existovalo de facto. Je nutno objektivně přiznat, že došlo k problémům a chybám nejen na ruské, ale evidentně i na gruzínské straně. Jako levice se nemůžeme ztotožnit se stanoviskem USA a NATO. Nechceme, aby se z tohoto konfliktu vyvinula nová studená válka.
Finský poslanec Esko Seppänen upozornil, že obě strany se obviňují z etnických čistek a genocidy. Jaká je přitom role USA, není zatím zcela jasné. Jasné však je to, že Rusko dnes nechce "bolševickou revoluci", nechce rozšiřovat či anektovat území. Přesto v Polsku a baltských státech došlo k hysterickému záchvatu a obviňování, že Rusko je hrozbou pro sousedy. "Já to však tak nevidím," dodal Fin. Proč se nepodívat pravdě do očí? Vždyť Saakašvili a jeho jednotky stály u zrodu tohoto ozbrojeného konfliktu. Až po gruzínské dělostřelecké palbě proti místnímu obyvatelstvu následovala přeci odveta Ruska. Při hodnocení situace nelze zapomínat ani na Kosovo. Situace je tam z hlediska lidských práv sporná. Došlo k porušení dříve přijatých celoevropských zásad a Kosovo je precedens. Rusko tak jednalo proto, že mu Saakašvili dal k tomu záminku i příležitost.
Postřehy Ransdorfa a Remka
Český poslanec za KSČM Miloslav Ransdorf podrobně rozebral důvody, proč považuje kavkazský problém za složitější než balkánský. Kromě jiného poznamenal, že Saakašvili je nejspíš psychopat. Fakticky zlikvidoval opozici a poslal vojska do Adžárie. Země je hospodářsky téměř zruinována. Víc než milion Gruzínců pracuje v Rusku. Vojenský rozpočet Gruzie dosahuje 15-20 % jejího HDP, což je kolem jedné miliardy dolarů, asi tolik, kolik dává na obranu Izrael. Když začalo ostré pnutí na Kavkaze, gruzínská strana příslib mírového jednání s představiteli těchto území "doplnila" vojenskými údery. Prý by to jinak druhá strana považovala za slabost. Děkuji pěkně za takovou "serióznost" a "mírotvornost". Kdo má potom věřit gruzínské straně? USA vždy zasahují, když shledají, že jejich občané jsou v ohrožení. To je již jedním ze základních principů americké zahraniční politiky. Proč by měli právě Rusové nechat zabíjet své lidi?! Bílému domu a NATO jde zjevně o to, aby Gruzie byla jejich spojencem v "měkkém podbřišku" Asie, z něhož bude Rusko krvácet, jakmile se to Západu zamane. EU v tomto konfliktu znovu selhala. A sám Javier Solana - jeden z vrcholných představitelů EU, který má ruce pošpiněné krví z Kosova, na čas zmizel ze scény. Když se objeví, zřejmě vznikne pro EU i nová rozpočtová položka - finanční a jiná pomoc Gruzii (Saakašvili si již pospíšil s vyčíslením škody v sumě kolem dvou miliard eur).
Vladimír Remek dodal, že pokud je válka pokračováním politiky jinými prostředky, tak tato válka je pokračováním špatné politiky. Nemůžeme však zůstat u jednostranného hodnocení. Konflikt byl připraven nejen v USA a v Gruzii, ale i v Rusku. Jde o jisté soutěžení mezi USA a Ruskem, avšak Moskva jasně prohlásila, že Kavkaz považuje za sféru svého strategického zájmu. EU by tam podle něj neměla vysílat žádné vojáky. Navíc zapomíná se i na to, že Gruzie vyhlásila válečný stav, avšak Rusko tak neučinilo, i když za obvyklých válečných okolností by jeho vojska mohla dobýt Tbilisi a podniknout další kroky. Nikoli bez zajímavosti je též epizoda se šesti vozidly, které ruská armáda zajala u gruzínských vojáků. USA žádají, aby je Rusko vrátilo. Proč jim tak záleží na šesti džípech? Nejspíš proto, že byly kompletně vybaveny speciální technikou (odposlech, navigace apod.).
Agnoletto a Markov to vidí podobně
Italský poslanec za Rifondazione (PRC) Vittorio Agnoletto řekl, že to, co se odehrálo na Kavkaze, bylo možné předvídat již po vyhlášení nezávislosti Kosova. Kosovo bylo vyústěním toho, co chtěl Západ. V kavkazské tragedii hrají však důležitou roli hlavně americké geostrategické zájmy (energie, obrovské zásoby vody na ruské straně či vytvoření příhodného koridoru v této části světa). V tomto smyslu je i podle něj na místě návaznost na radar v ČR a raketovou základnu v Polsku. Destabilizace Kavkazu je výhodná pro USA též jako zdroj napětí mezi Ruskem a EU. Přitom vstupují do hry i známá ideologická klišé americké propagandy jako "nová studená válka" apod. Rusko podle něj zas usiluje o rozšíření své ekonomické a vojenské moci.
Další poslanec za německou Die Linke Helmuth Markov se domnívá, že je nutno se zamýšlet i nad dosud nevyřešeným celosvětovým problémem, kterým jsou aspirace k větší autonomii ze strany silných etnických skupin na národních územích. Není na to zatím schůdné univerzální řešení. Základem však musí být, že žádný z těchto sporů nelze řešit ozbrojeným konfliktem, ale jen mírovou cestou. Geostrategické zájmy rovněž nemohou být důvodem pro konflikt.
Guerreiro ještě ostřejší
Portugalský poslanec Pedro Guerreiro si důvodně myslí, že vojenský konflikt naplánovala Gruzie tak, aby se kryl se začátkem letních OH v Pekingu. A sotva si lze představit, že by to udělala bez souhlasu USA. Zde je i začátek dezinformační kampaně, že vše začalo Rusko. Znovu se ukazuje, že z NATO se stal ofenzivní nástroj expanze v globálním rámci, a proto i souvislost s tzv. protiraketovým štítem v ČR a Polsku je případná. Uznání nezávislosti Kosova je doklad pokrytectví USA a EU. Když má NATO a EU jednotky v Kosovu, proč by je nemohlo mít Rusko v Abcházii a Jižní Osetii? Remilitarizace Evropy je však signál k začátku nové studené války. Cesta k rozumu vede jen přes mezinárodní právo a roli OSN jako základ světového řádu a mírového řešení sporů. Tento názor sdílí i Kyriakos Triantaphylides z kyperské strany AKEL.
Dimitris Papadimoulis z řecké strany Synaspismos považuje přitom za chybu, že EU je příliš roztříštěná, řídí se náhodami a podléhá přáním USA. Rusko se však chová odlišně, má svoji zahraniční politiku. Východiskem pro podobné konflikty musí být mírové řešení. Má za to, že GUE/NGL by k situaci na Kavkaze měla předložit vlastní návrh rezoluce s objektivním rozebráním příčin konfliktu a důrazem na mírové prostředky řešení.
Wurtz shrnul diskusi
Předseda GUE/NGL, francouzský komunista Francis Wurtz, ocenil a shrnul diskusi. Zvýraznil shodu v tom, že je nutno se vyhýbat jednostrannému hodnocení. Bombardování ze strany Gruzie je podle něj barbarské z lidského a neodpovědné z geopolitického hlediska. Jsme pro územní celistvost a neporušitelnost hranic, avšak jako všeobecně platný princip mezinárodního práva. Rovněž tzv. protiraketový štít v Evropě a jeho návaznost na geopolitické záměry USA v jiných částech světa je porušením dohody mezi USA a Ruskem z roku 1990, že obě strany nebudou podnikat kroky k narušení strategické situace v Evropě. Levice by se měla též zamyslet nad prohlášením ruského prezidenta Medveděva v Berlíně, kdy připomněl potřebu globálního řešení situace, včetně otázky rozšiřování NATO a budování protiraketových štítů. Pro nás nemůže platit to, že USA s tím nesouhlasí a že odpískaly spojencům jít od toho. Někteří poslanci GUE/NGL však vzápětí upozornili Wurtze, že by to jiní poslanci v EP prý mohli považovat za nadbíhání Rusku. Všichni se nicméně shodli v tom, že tyto otázky budou předmětem dalších seriózních diskusí v rámci GUE/NGL.
autor: (iva)
zdroj: Haló noviny
Tobias Pflüger - 2008/09/05 13:10
Trackback URL:
https://tobiaspflueger.twoday.net/STORIES/5170981/modTrackback