Evropsk £stav je t eba ¡ci NE - Rozhovor Hal¢ novin s Tobiasem Pfluegerem, europoslancem za PDS v klubu GUE/NGL Evropskho parlamentu
Nejd le it j ¡ v c t chto dn¡ je podle v s podporovat francouzskou levici p ed referendem o p ijet¡ euro£stavy. P ibli te situaci, v n¡ se nyn¡ Francouzi nach zej¡?
V t ina populace je proti euro£stav , ale francouzsk vl da, mnoho len parlamentu a tak Evropskho parlamentu chce podpo it pr chod £stavy referendem. Lid necht j¡ £stavu, proto e je v mnoha ohledech neoliber ln¡ a militaristick . Proto se nad je v ech nyn¡ up¡r pr v k Francii.
Doporu il byste levicov sm lej¡c¡m lidem v R odm¡tnout euro£stavu v p ¡padnm referendu?
Ur it , apeluji na n . Je velmi d le it, aby v ude, kde referendum maj¡, ekli lid euro£stav NE. Mnohde tuto mo nost ani nedostali, stejn jako my v N mecku. Proto podpo ¡m ka dho, kdo volit m e.
Jak dal ¡ c¡le mus¡me vy e it nejd ¡v pro lep ¡ z¡t ky Evropy?
Je nutn zam it se na vnit n¡ problmy. V Evrop nar st chudoba, co je asto zavin no vl dami. Pod¡vejte t eba na Lisabonskou strategii nebo n meckou Agendu 2010 - v sledkem je sni ov n¡ soci ln¡ho standardu. D le mus¡me zejmna vytv et nov pracovn¡ m¡sta, zastavit militarizaci EU a p ev d n¡ pen z ze soci ln¡ sfry do sfry vojensk. Nel¡b¡ se mi my lenka ud lat z Evropy pevnost nep ¡stupnou uprchl¡k m a n tlak na lidi, kte ¡ se zasazuj¡ o soci ln¡ pokrok.
Jak se projevuje ned vn roz ¡ en¡ EU o nov leny na V chod a ve St edomo ¡?
Pro nyn¡ p ijat st ty plat¡, e jsou p t m kolem u vozu. Nov¡ lenov EU ¡kaj¡, e je pro n d le it b t v Unii, nehraj¡ tam ov em rovnou £lohu. Kdy zji ujeme, jak efekt m l jejich vstup, zjist¡me, e mnoho chud ch oblast¡ ve star ch lensk ch zem¡ch nedost v pen¡ze a pen¡ze dostate n nesta ¡ ani pro chud oblasti nov ch len . Proti nedostatku bychom se p itom m li zam it na prvn¡m m¡st , jen e program Unie je pln militarizace a podobn ch v c¡.
N kolikr t jste prohl sil, e EU se chce reformovat v ekonomicko- -vojenskou mocnost a pl nuje sv vlastn¡ v lky.
N kte ¡ lenov podv boru pro obranu a bezpe nost m¡n¡, e nen¡ mo n, abychom bojovali proti terorismu spolu s USA, e to mus¡me d lat sami. A bojovat proti terorismu znamen vst v lku, proto se EU sna ¡ budovat sv zdroje pro tento £kol. Tajemstv¡m nen¡ ani program tzv. hrani n¡ho managementu, co v praxi znamen vybudov n¡ pevnosti kolem hranic EU, aby se zamezilo p ¡livu uprchl¡k a p ist hovalc .
Je jist, e EU se p ipravuje k veden¡ vlastn¡ch v lek.
Souhlas¡te se sou asnou strategi¡ tzv. v lky proti terorismu?
Evropsk levice je jednozna n proti v lce proti terorismu , stav¡me se proti ka d nesmysln v lce.
Je pravda, e EU nem ani svou definici terorismu?
Ptal jsem se odborn¡k EU na jejich v klad slova terorismus, ale Unie tento term¡n neum¡ definovat. St ty EU prost bojuj¡ proti terorismu ve t et¡ch zem¡ch pod autoritou USA, tak e jak koli nep ¡tel je automaticky terorista. Kdy n kdo u ¡v term¡n mezin rodn¡ terorismus , d l velkou chybu, proto e jde o samostatn skupiny prov d j¡c¡ akce rozli n m zp sobem. Je d le it podchytit v echny tyto v ci, pak teprve m eme poznat, co je terorismus.
Prosl ch se, e p i el as tzv. odzbrojovac¡ch v lek.
Mysl¡m, e toto spojen¡ je vyn lez George Orwella. Odzbrojovac¡ v lka je stra liv hloupost, proto e m e b t dobr vyr b t zbran pro m¡r, ale kdo kdy vid l v lku pro odzbrojen¡? To je jako zml tit alkoholika, abychom bojovali proti alkoholismu.
Za invaze do Ir ku jsme poznali dv Evropy. Jedna skupina zem¡, reprezentovan N meckem a Franci¡, st la proti agresi, druh podporovala invazi. Mohlo by opakov n¡ tto nejednotnosti zp sobit Evrop v budoucnu problmy?
Na to odpov¡m trochu jinak, proto e navenek byla n meck vl da proti invazi, ale z rove nepodporovala dn akce proti v lce. T eba 80 % v ech v le n ch transport lt z N mecka, Bush a Schrder se nakonec p i setk n¡ na v em v born shodli. V dy p ece i EU m z jmy v Ir ku.
Evropsk levice se stav¡ proti jadern m zbran¡m. Mysl¡te, e by EU cht la pou ¡t britsk nebo francouzsk hlavice?
Nen¡ to o cht n¡ pou ¡t, EU nechce odd lit politiku jadern ch zbran¡ od sv vojensk politiky. Pokud to neodd l¡, nen¡ zde sice akt oprav uj¡c¡ k jejich pou it¡, ale z st v ur it otev en mo nost.
Jste pro Evropu bez atomov ch zbran¡, nejsou ale pr v ony garanc¡ m¡ru ve sv t ?
V zem¡ch EU je 418 jadern ch st el pod velen¡m USA, d le francouzsk a britsk hlavice. My jako skupina bojujeme za Evropu bez jadern ch zbran¡, nen¡ d vod b t se to ¡ct. Naproti tomu soci ln¡ demokrat tvrd¡, e jim jadern zbran nevad¡. Je to ov em hloupost, proto e v programu maj¡ prav opak, jen necht j¡ kritizovat Lond n a Pa ¡ .
Tak e nemysl¡te, e jadern zbran jsou z rukou m¡ru?
Ne, v echny jadern zbran jsou ileg ln¡ a nemor ln¡, pod¡vejte se na Hiro imu.
Pil¡ em vojensk ch dobrodru stv¡ EU se tedy stane t ch 15 bojov ch skupin rychl reakce?
P esn to se chystaj¡ ud lat, te maj¡ jednotky v S£d nu. Ofici ln se mluv¡ o sil ch pro bezpe nost, neofici ln ka d v¡, e lo o ropu na jihu S£d nu. Z stanou tam jist do dal ¡ho roku a asto usly ¡me, e bojuj¡ za m¡r a pro lidskost. Je v ak d le it v dycky vid t prav stav v c¡.
Obrana n rodn¡ch z jm se ned ch pat jako b n n rodn¡ obrana?
Je zaj¡mav, co vl dy ozna uj¡ za z jmy. Podle mho je jedin m z jmem podporovat lidi, aby m li dobr ivot. To je d le it, a ne abychom pom hali jedn zemi st t se lep ¡, ne jsou jin. Kdy bojujeme za z jmy v ekonomick ch ot zk ch, bojujeme proto proti b n m z jm m lid¡, tedy proti potla ov n¡ b¡dy a ¡ en¡ vzd l n¡.
Jakou nejv t ¡ chybu vid¡te v sou asn Evrop ?
Nyn j ¡ cesta EU je neoliber ln¡, vede k militarizaci Unie. Zm nit v ci je st le t ¡, p itom lid pot ebuj¡ mo nost zm ny.
27. dubna 2005, Vratislav VYHL DKA
V t ina populace je proti euro£stav , ale francouzsk vl da, mnoho len parlamentu a tak Evropskho parlamentu chce podpo it pr chod £stavy referendem. Lid necht j¡ £stavu, proto e je v mnoha ohledech neoliber ln¡ a militaristick . Proto se nad je v ech nyn¡ up¡r pr v k Francii.
Doporu il byste levicov sm lej¡c¡m lidem v R odm¡tnout euro£stavu v p ¡padnm referendu?
Ur it , apeluji na n . Je velmi d le it, aby v ude, kde referendum maj¡, ekli lid euro£stav NE. Mnohde tuto mo nost ani nedostali, stejn jako my v N mecku. Proto podpo ¡m ka dho, kdo volit m e.
Jak dal ¡ c¡le mus¡me vy e it nejd ¡v pro lep ¡ z¡t ky Evropy?
Je nutn zam it se na vnit n¡ problmy. V Evrop nar st chudoba, co je asto zavin no vl dami. Pod¡vejte t eba na Lisabonskou strategii nebo n meckou Agendu 2010 - v sledkem je sni ov n¡ soci ln¡ho standardu. D le mus¡me zejmna vytv et nov pracovn¡ m¡sta, zastavit militarizaci EU a p ev d n¡ pen z ze soci ln¡ sfry do sfry vojensk. Nel¡b¡ se mi my lenka ud lat z Evropy pevnost nep ¡stupnou uprchl¡k m a n tlak na lidi, kte ¡ se zasazuj¡ o soci ln¡ pokrok.
Jak se projevuje ned vn roz ¡ en¡ EU o nov leny na V chod a ve St edomo ¡?
Pro nyn¡ p ijat st ty plat¡, e jsou p t m kolem u vozu. Nov¡ lenov EU ¡kaj¡, e je pro n d le it b t v Unii, nehraj¡ tam ov em rovnou £lohu. Kdy zji ujeme, jak efekt m l jejich vstup, zjist¡me, e mnoho chud ch oblast¡ ve star ch lensk ch zem¡ch nedost v pen¡ze a pen¡ze dostate n nesta ¡ ani pro chud oblasti nov ch len . Proti nedostatku bychom se p itom m li zam it na prvn¡m m¡st , jen e program Unie je pln militarizace a podobn ch v c¡.
N kolikr t jste prohl sil, e EU se chce reformovat v ekonomicko- -vojenskou mocnost a pl nuje sv vlastn¡ v lky.
N kte ¡ lenov podv boru pro obranu a bezpe nost m¡n¡, e nen¡ mo n, abychom bojovali proti terorismu spolu s USA, e to mus¡me d lat sami. A bojovat proti terorismu znamen vst v lku, proto se EU sna ¡ budovat sv zdroje pro tento £kol. Tajemstv¡m nen¡ ani program tzv. hrani n¡ho managementu, co v praxi znamen vybudov n¡ pevnosti kolem hranic EU, aby se zamezilo p ¡livu uprchl¡k a p ist hovalc .
Je jist, e EU se p ipravuje k veden¡ vlastn¡ch v lek.
Souhlas¡te se sou asnou strategi¡ tzv. v lky proti terorismu?
Evropsk levice je jednozna n proti v lce proti terorismu , stav¡me se proti ka d nesmysln v lce.
Je pravda, e EU nem ani svou definici terorismu?
Ptal jsem se odborn¡k EU na jejich v klad slova terorismus, ale Unie tento term¡n neum¡ definovat. St ty EU prost bojuj¡ proti terorismu ve t et¡ch zem¡ch pod autoritou USA, tak e jak koli nep ¡tel je automaticky terorista. Kdy n kdo u ¡v term¡n mezin rodn¡ terorismus , d l velkou chybu, proto e jde o samostatn skupiny prov d j¡c¡ akce rozli n m zp sobem. Je d le it podchytit v echny tyto v ci, pak teprve m eme poznat, co je terorismus.
Prosl ch se, e p i el as tzv. odzbrojovac¡ch v lek.
Mysl¡m, e toto spojen¡ je vyn lez George Orwella. Odzbrojovac¡ v lka je stra liv hloupost, proto e m e b t dobr vyr b t zbran pro m¡r, ale kdo kdy vid l v lku pro odzbrojen¡? To je jako zml tit alkoholika, abychom bojovali proti alkoholismu.
Za invaze do Ir ku jsme poznali dv Evropy. Jedna skupina zem¡, reprezentovan N meckem a Franci¡, st la proti agresi, druh podporovala invazi. Mohlo by opakov n¡ tto nejednotnosti zp sobit Evrop v budoucnu problmy?
Na to odpov¡m trochu jinak, proto e navenek byla n meck vl da proti invazi, ale z rove nepodporovala dn akce proti v lce. T eba 80 % v ech v le n ch transport lt z N mecka, Bush a Schrder se nakonec p i setk n¡ na v em v born shodli. V dy p ece i EU m z jmy v Ir ku.
Evropsk levice se stav¡ proti jadern m zbran¡m. Mysl¡te, e by EU cht la pou ¡t britsk nebo francouzsk hlavice?
Nen¡ to o cht n¡ pou ¡t, EU nechce odd lit politiku jadern ch zbran¡ od sv vojensk politiky. Pokud to neodd l¡, nen¡ zde sice akt oprav uj¡c¡ k jejich pou it¡, ale z st v ur it otev en mo nost.
Jste pro Evropu bez atomov ch zbran¡, nejsou ale pr v ony garanc¡ m¡ru ve sv t ?
V zem¡ch EU je 418 jadern ch st el pod velen¡m USA, d le francouzsk a britsk hlavice. My jako skupina bojujeme za Evropu bez jadern ch zbran¡, nen¡ d vod b t se to ¡ct. Naproti tomu soci ln¡ demokrat tvrd¡, e jim jadern zbran nevad¡. Je to ov em hloupost, proto e v programu maj¡ prav opak, jen necht j¡ kritizovat Lond n a Pa ¡ .
Tak e nemysl¡te, e jadern zbran jsou z rukou m¡ru?
Ne, v echny jadern zbran jsou ileg ln¡ a nemor ln¡, pod¡vejte se na Hiro imu.
Pil¡ em vojensk ch dobrodru stv¡ EU se tedy stane t ch 15 bojov ch skupin rychl reakce?
P esn to se chystaj¡ ud lat, te maj¡ jednotky v S£d nu. Ofici ln se mluv¡ o sil ch pro bezpe nost, neofici ln ka d v¡, e lo o ropu na jihu S£d nu. Z stanou tam jist do dal ¡ho roku a asto usly ¡me, e bojuj¡ za m¡r a pro lidskost. Je v ak d le it v dycky vid t prav stav v c¡.
Obrana n rodn¡ch z jm se ned ch pat jako b n n rodn¡ obrana?
Je zaj¡mav, co vl dy ozna uj¡ za z jmy. Podle mho je jedin m z jmem podporovat lidi, aby m li dobr ivot. To je d le it, a ne abychom pom hali jedn zemi st t se lep ¡, ne jsou jin. Kdy bojujeme za z jmy v ekonomick ch ot zk ch, bojujeme proto proti b n m z jm m lid¡, tedy proti potla ov n¡ b¡dy a ¡ en¡ vzd l n¡.
Jakou nejv t ¡ chybu vid¡te v sou asn Evrop ?
Nyn j ¡ cesta EU je neoliber ln¡, vede k militarizaci Unie. Zm nit v ci je st le t ¡, p itom lid pot ebuj¡ mo nost zm ny.
27. dubna 2005, Vratislav VYHL DKA
Tobias Pflüger - 2005/04/28 15:51
Trackback URL:
https://tobiaspflueger.twoday.net/stories/657612/modTrackback